Nala jsem zajmav ?lnek v ?nsk encyklopedii o tom
Jak se ?nsk hedvbnictv dostalo na zpad
Dle legendy morue pot?ebn k p?stovn bource moruovho a pouvn hedvb, pochz z doby p?ed p?ti tisci lety od konkubny lutho csa?e, kter nau?ila lid dovednosti hedvbnictv. Ji na jiaguwenech (v?tebnch kostech popsanch prvnmi znaky) se vyskytuj znaky pro bource moruovho, morue, hedvb a hedvbnou ni? atd. a to jen potvrzuje, e ji ve velmi dvn historii ?ny si lid osvojili p?stovn moru, chov bource a vrobu hedvb.
Po Zhang Qianovch vpravch na zpad za dynastie Han se ?nsk hedvb zprost?edkovan? dostalo a do Evropy. Kdy Evropan spat?ili toto m?kk, jemn a asn hedvbn sukno, tak jej povaovali za poklad a soupe?ili o jeho zskn. ?k se, e Csar si jednoho dne oblkl hedvbn roucho a vydal se podvat na divadlo, svm vzez?enm vyvolal doslova senzaci. Kdy se Kolumbus vydal na cesty, tak svm nmo?nk?m slbil, e kdo jako prvn uz? novou zemi, tak obdr hedvbn oblek. Cena hedvb se vyvaovala zlatem, b?hem ?mskho impria byly ceny dovenho hedvb obzvl? vysok, co zp?soboval deficit. Ten dokonce vedl k na?zen sentu, kter zakazovalo prodej hedvb a kter se vztahovalo i na noen hedvbnch oblek?. Dky silnmu protestu bohatch vrstev kter milovaly hedvb byl tento zkaz nakonec v ?m? zruen.
Na po?tku Evropan netuili, e ?nsk hedvb se vyrb z kokon? bource moruovho. Domnvali se, e hedvb se zskv z vlken strom?, pot e se m? a vy?esv a se zsk hedvbn vlkno. Avak hedvb se zskvalo ze zmotk? bource moruovho. Evropan tak nevhali vynaloit jakoukoliv cenu na to, aby zskali v?domosti o vrob? hedvb.
V estm stolet tak ?msk csa? pov??il jednoho mnicha, aby se vydal do ?ny coby mision? a uloupil informace o vrob? hedvb. Tento mision? se pot dostal do provincie Yunnan, kde si osvojil si vrobu hedvb. Ve za?n zasazen moru, tdenn inkubaci vaj?ek larev v teplm prost?ed, ze kterch se na ja?e vylhnou larvy, pot se mlad larvi?ky vyndaj a krm se moruovm listm, nakonec se zamotaj do kokon? a pak a lze teprve zskat hedvbn vlkno. Mision? pot, co zjistil cel postup ukradl pr larev a moruovch semnek a vydal se zp?t do vlasti za odm?nou. Co se ale nestalo, mision? pomchal semnka moru a vaj?ka larvi?ek bource, vaj?ka pak zasadil do zem? a semnka zabalil do starho oble?en, vsledek se samoz?ejm? nedostavil. Pot se ?msk csa? znovu rozhodl vyslat dva prohnan mision?e, aby pod pltkem ?en vry ukradli technologii zpracovn hedvb. Tito dva mnii obdreli lekce jak p?stovat morue a inkubovat vaj?ka a nakonec vaj?ka a semnka ukryli do dutiny ve vychzkov holi a odnesli do ?ma. ?nsk hedvbnick um?n bylo takto vyneseno na zpad.
O tom, jak se hedvbnictv dostalo za hranice ?ny existuje jet? jedno vyprv?n. To pochz z pera buddhistickho mnicha Xuan Zanga a objevuje se v jeho dle Zpisky o velk ?i Tang?. V knize se pe, jak na ?nskm zpad? leel stte?ek jmnem Qusadan, kter usiloval o zskn technologie vroby hedvb. A tak se obrtil na Vchodn stt (v?dci se domnvaj e by mohlo jt o Severn Wei 386-534) s prosbou o tuto technologii. Ten vak odmtl a jet? vce zp?snil kontrolu nad larvami a moruovmi semnky. Krl Qusadanu, kdy zjistil , e s prosbou nepochod, tak vymyslel jin zp?sob. Aby poslil p?telstv mezi stty, tak navrhl stvrdit vztahy stt? manelstvm. A to se mu poda?ilo. P?edtm ne si odvedl svou nadchzejc manelku do Qusadanu, tak za n vyslal svho tajnho zmocn?nce, kter m?l za kol p?esv?d?it princeznu, aby n?jak propaovala semnka moru a larvi?ky bource. Princezna vyhov?la prosb? krle Qusadanu, a kdy opout?la Vchodn stt tak si larvi?ky a semnka ukryla do sv ?apky. Kdy pak opout?la svou zemi, tak ji bylo strci prohledno atstvo, na ?apku na princeznin? hlav? si vak hnout nedovolili. A tak se larvi?ky a semnka dostaly do Qusadanu a pot i dl na zpad.
Zpisky mnicha Xuan Zanga byly nakonec potvrzeny Angli?anem ma?arskho p?vodu, Aurelem Steinem, kter v provincii Xin jiang na zpad? ?ny objevil starodvnou desku, na kter byl ve st?edu znzorn?n tento motiv. Konkrtn? je zde ena ve velmi nkladnm rouchu, kter m na hlav? ?apku. Vedle n jdou dva strci a za n sluebn, kter prstem prav ruky ukazuje na ?apku. Prv? tato ena byla onou princeznou, dky kter se hedvbnictv dostalo na zpad.
Zn to jako pohdka, ale takhle n?jak to ur?it? muselo bt.
Od 7. stolet se hedvbnictv rozvj hlavn? v Byzanci. Dky obchodu s Araby se hedvb rozi?uje i na jih. Definitivn? se rozvj jeho vroba b?hem k?ovch vlek, kdy k?ici (za pomoci Bent?an?) po vyplen?n Konstantinopole p?ivezli s sebou i chov bource. Dky Bent?an?m se hedvb roz?ilo po cel jin Evrop?. Na severu (nap?. Polsko) se potkalo s problmy kv?li nedostatku p?irozen potravy motla - morue bl (Morus alba).
To mne opravdu mrz, e se u ns se morum neda?, mohla bych si t?eba i p?stovat hedvb doma. M?la jsem p?leitost si vechno kolem procesu zskvn hedvb d?kladn? nastudovat za svho pobytu ve St?edn Asii. Jsem do hloubi due p?esv?d?en, e tam n?kde musela leet ona dvn zem?, jej d?vtipn vldce se pro hedvb oenil.
< Prev |
---|