Na�la jsem zaj�mav� ?l�nek v ?�nsk� encyklopedii o tom

Jak se ?�nsk� hedv�bnictv� dostalo na z�pad

Dle legendy moru�e pot?ebn� k p?stov�n� bource moru�ov�ho a pou��v�n� hedv�b�, poch�z� z doby p?ed p?ti tis�ci lety od konkub�ny �lut�ho c�sa?e, kter� nau?ila lid dovednosti hedv�bnictv�. Ji� na jiaguwenech (v?�tebn�ch kostech popsan�ch prvn�mi znaky) se vyskytuj� znaky pro bource moru�ov�ho, moru�e, hedv�b� a hedv�bnou ni? atd. a to jen potvrzuje, �e ji� ve velmi d�vn� historii ?�ny si lid� osvojili p?stov�n� moru��, chov bource a v�robu hedv�b�.

Po Zhang Qianov�ch v�prav�ch na z�pad za dynastie Han se ?�nsk� hedv�b� zprost?edkovan? dostalo a� do Evropy. Kdy� Evropan� spat?ili toto m?kk�, jemn� a ��asn� hedv�bn� sukno, tak jej pova�ovali za poklad a soupe?ili o jeho z�sk�n�. ?�k� se, �e C�sar si jednoho dne obl�kl hedv�bn� roucho a vydal se pod�vat na divadlo, sv�m vzez?en�m vyvolal doslova senzaci. Kdy� se Kolumbus vydal na cesty, tak sv�m n�mo?n�k?m sl�bil, �e kdo jako prvn� uz?� novou zemi, tak obdr�� hedv�bn� oblek. Cena hedv�b� se vyva�ovala zlatem, b?hem ?�msk�ho imp�ria byly ceny dov�en�ho hedv�b� obzvl�? vysok�, co� zp?soboval deficit. Ten dokonce vedl k na?�zen� sen�tu, kter� zakazovalo prodej hedv�b� a kter� se vztahovalo i na no�en� hedv�bn�ch oblek?. D�ky siln�mu protestu bohat�ch vrstev kter� milovaly hedv�b� byl tento z�kaz nakonec v ?�m? zru�en.

Na po?�tku Evropan� netu�ili, �e ?�nsk� hedv�b� se vyr�b� z kokon? bource moru�ov�ho. Domn�vali se, �e hedv�b� se z�sk�v� z vl�ken strom?, pot� �e se m�?� a vy?es�v� a� se z�sk� hedv�bn� vl�kno. Av�ak hedv�b� se z�sk�valo ze z�motk? bource moru�ov�ho. Evropan� tak nev�hali vynalo�it jakoukoliv cenu na to, aby z�skali v?domosti o v�rob? hedv�b�.

V �est�m stolet� tak ?�msk� c�sa? pov??il jednoho mnicha, aby se vydal do ?�ny coby mision�? a uloupil informace o v�rob? hedv�b�. Tento mision�? se pot� dostal do provincie Yunnan, kde si osvojil si v�robu hedv�b�. V�e za?�n� zasazen� moru��, t�denn� inkubaci vaj�?ek larev v tepl�m prost?ed�, ze kter�ch se na ja?e vyl�hnou larvy, pot� se mlad� larvi?ky vyndaj� a krm� se moru�ov�m list�m, nakonec se zamotaj� do kokon? a pak a� lze teprve z�skat hedv�bn� vl�kno. Mision�? pot�, co zjistil cel� postup ukradl p�r larev a moru�ov�ch sem�nek a vydal se zp?t do vlasti za odm?nou. Co se ale nestalo, mision�? pom�chal sem�nka moru�� a vaj�?ka larvi?ek bource, vaj�?ka pak zasadil do zem? a sem�nka zabalil do star�ho oble?en�, v�sledek se samoz?ejm? nedostavil. Pot� se ?�msk� c�sa? znovu rozhodl vyslat dva prohnan� mision�?e, aby pod pl�t�kem ��?en� v�ry ukradli technologii zpracov�n� hedv�b�. Tito dva mni�i obdr�eli lekce jak p?stovat moru�e a inkubovat vaj�?ka a nakonec vaj�?ka a sem�nka ukryli do dutiny ve vych�zkov� holi a odnesli do ?�ma. ?�nsk� hedv�bnick� um?n� bylo takto vyneseno na z�pad.

O tom, jak se hedv�bnictv� dostalo za hranice ?�ny existuje je�t? jedno vypr�v?n�. To poch�z� z pera buddhistick�ho mnicha Xuan Zanga a objevuje se v jeho d�le �Z�pisky o velk� ?�i Tang?.� V knize se p�e, jak na ?�nsk�m z�pad? le�el st�te?ek jm�nem Qusadan, kter� usiloval o z�sk�n� technologie v�roby hedv�b�. A tak se obr�til na V�chodn� st�t (v?dci se domn�vaj� �e by mohlo j�t o Severn� Wei 386-534) s prosbou o tuto technologii. Ten v�ak odm�tl a je�t? v�ce zp?�snil kontrolu nad larvami a moru�ov�mi sem�nky. Kr�l Qusadanu, kdy� zjistil , �e s prosbou nepochod�, tak vymyslel jin� zp?sob. Aby pos�lil p?�telstv� mezi st�ty, tak navrhl stvrdit vztahy st�t? man�elstv�m. A to se mu poda?ilo. P?edt�m ne� si odvedl svou nadch�zej�c� man�elku do Qusadanu, tak za n� vyslal sv�ho tajn�ho zmocn?nce, kter� m?l za �kol p?esv?d?it princeznu, aby n?jak propa�ovala sem�nka moru�� a larvi?ky bource. Princezna vyhov?la prosb? kr�le Qusadanu, a kdy� opou�t?la V�chodn� st�t tak si larvi?ky a sem�nka ukryla do sv� ?apky. Kdy� pak opou�t?la svou zemi, tak ji bylo str�ci prohled�no �atstvo, na ?apku na princeznin? hlav? si v�ak ��hnout nedovolili. A tak se larvi?ky a sem�nka dostaly do Qusadanu a pot� i d�l na z�pad.

Z�pisky mnicha Xuan Zanga byly nakonec potvrzeny Angli?anem ma?arsk�ho p?vodu, Aurelem Steinem, kter� v provincii Xin jiang na z�pad? ?�ny objevil starod�vnou desku, na kter� byl ve st?edu zn�zorn?n tento motiv. Konkr�tn? je zde �ena ve velmi n�kladn�m rouchu, kter� m� na hlav? ?apku. Vedle n� jdou dva str�ci a za n� slu�ebn�, kter� prstem prav� ruky ukazuje na ?apku. Pr�v? tato �ena byla onou princeznou, d�ky kter� se hedv�bnictv� dostalo na z�pad.

Zn� to jako poh�dka, ale takhle n?jak to ur?it? muselo b�t.

Od 7. stolet� se hedv�bnictv� rozv�j� hlavn? v Byzanci. D�ky obchodu s Araby se hedv�b� roz�i?uje i na jih. Definitivn? se rozv�j� jeho v�roba b?hem k?�ov�ch v�lek, kdy k?i��ci (za pomoci Ben�t?an?) po vyplen?n� Konstantinopole p?ivezli s sebou i chov bource. D�ky Ben�t?an?m se hedv�b� roz��?ilo po cel� ji�n� Evrop?. Na severu (nap?. Polsko) se pot�kalo s probl�my kv?li nedostatku p?irozen� potravy mot�la - moru�e b�l� (Morus alba).

To mne opravdu mrz�, �e se u n�s se moru��m neda?�, mohla bych si t?eba i p?stovat hedv�b� doma. M?la jsem p?�le�itost si v�echno kolem procesu z�sk�v�n� hedv�b� d?kladn? nastudovat za sv�ho pobytu ve St?edn� Asii. Jsem do hloubi du�e p?esv?d?en�, �e tam n?kde musela le�et ona d�vn� zem?, jej� d?vtipn� vl�dce se pro hedv�b� o�enil.

�