P?i nvt?v? Turkmenistnu jsem prost? neodolala koupi starho vyvanho chaltu z turkmenskho hedvb. eny takov chalty nosily p?ehozen p?es hlavu, rukvy voln? splvaly po zdech a p?es obli?ej se jet? ve t?ictch letech nosila hust s? z ko?skch n, a tak se u tohoto kusu od?vu postupn? vyvinul zvltn st?ih, rukvy jaksi zhubly a zmizely pr?ramky, take se chalt ned normln? oblknout. Chalt z?stal jako sou?st nrodnho kroje a byl tradi?n? zdoben jemnou ru?n typicky turkmnskou vivkou. Ten m?j, pracn? usmlouvan na trhu Tolkuchka v Ashchabadu byl z ?ernho hedvbnho ketane s jemnm ndechem dozelena a i kdy nebyl zase tak moc star - mon 50,60 let - vivka byla jemn a hlavn? byl v obdivuhodn? dobrm stavu.
Dlouho jsem nad nm koumala, jak ho p?ed?lat, aby vivka z?stala cel. Nakonec jsme se do toho se vadlenou Saou p?eci jenom pustily a vzaly n?ky do ruky a jako prvn ust?ihly ony pseudorukvy. Chudk vadlena, n?co takovho asi jet? nezaila a mon o tom bude vypravovat jet? vnou?at?m, protoe jsem ji p?im?la zapomenout na vechna krej?ovsk pravidla. Za?ala tm, e srovnala dlku a vivky na p?edn ?sti a p?ipendlila to p?mo na mne v oblasti bok?, a pak jsme postupovaly sm?rem vzh?ru, st?hala a d?lala zevky v mstech kde se v?bec ned?laj, tak aby se kabtek vytvaroval. Cel kabtek bylo t?eba zkrtit a tak jsme z vyvanho okraje, kter byl p?vodn? kolem hlavy, vytvo?ily n?co jako lmec splvajc po zdech. Ani it nebylo jen tak, protoe cel chalt byl it ru?n? nejd?v z hedvb, potom p?idali bavln?nou kv?tovanou podvku, kterou p?kn? proili s hedvbm dohromady a teprve pak se vyvalo. Saa nejd?v zkouela sevat vechny vrstvy dohromady, ale zdlo se j to tvrd a nepoddajn a profesionln hrdost j p?inutila to zase rozprat, porozprat i provn a set jednotliv vrstvy zvl? p?kn? ru?n? a obnovit i p?vodn provn. Prce jako na kostele ovem vsledek je pln pohdka.
Jakmile byl kabtek hotov, tak jsem pochopiteln? neodolala a oblkla si ho na recepci. Trochu jsem se obvala, e je vivka p?li divok a p?li turkmnsk a kad to pozn, ale zbyte?n? jsem se obvala. Turkmnsk velvyslanec vysoce ocenil turkmnsk ndech mho ?eskho modelu a zcela sprvn? p?vod identifikovala jen Nataa Musina, erudovan historik um?n. Ovem obdivovali ho vichni a je t?eba ?ci, e prvem protoe je opravdu velmi krsn.
Myslm e by byla spokojena i ta rozezlen pan z trhu v Achabdu, kter se na mne tenkrt tolik osopila - na co e si takovou v?c kupuju a e nectm tradice. Vzpomnm si, jak mi tenkrt hodily babky na trhu tenhle chalt p?es hlavu a jak se nepokryt? bavily jakou mm lehu, jene mn? to nevadilo, protoe jsem u tenkrt naprosto jasn? v?d?la, e to n?jak p?ed?lat p?jde a e to bude asn.
