Na jednom z bazarů, který pořádala  galerie Karavan Saraj se mi podařilo ulovit i tuto zcela mimořádnou látku – jedná se o adras – to znamená půl hedvábí půl bavlna, v tomto případě podélné nitky jsou bavlněné a příčné hedvábné a ta  bavlna  byla opravdu pořádně silná a plná uzlíčků a tak se ruční práce při tkaní látky opravdu nezapře. 

Šíře látky mi pořádně zamotala hlavu – pokud si dobře vzpomínám, bylo to  68cm a látka byla tvořena velmi širokými pruhy světlejšího a tmavšího odstínu teplé zelené, oddělené tmavým úzkým proužkem.  Koupila jsem ji jako obvykle jen s velmi matnou představou co z ní bude, ale bylo mi okamžitě jasné, že se jedná o experiment domácího tkalce a že podruhé už nic takového nepotkám a taky jsem nepotkala. Látka byla na místní poměry opravdu velmi silná a hrubá a tkadlec svůj pokus nejspíš považoval za nepříliš vydařený, ale já byla nadšená.

Jenže šít z takové látky to je pomalu za trest, protože se třepila jako o závod a tak bylo nakonec nutné vlastně skoro celý kostým podlepit -  tedy kromě rukávů a zadní strany kalhot. Střih jsem zvolila opravdu volný a to jak na kabátku, tak i na kalhotách, ta látka si o to přímo říkala.  Nechtěla jsem aby široké barevné pruhy byly vodorovně a tak jsme se se švadlenou pořádně natrápily, než jsme vymyslely jak šikovně sešít  kalhoty protože 68 cm na délku opravdu nestačilo a zrovna tak kabátek si vysloužil sedlo  a rukávy manžety. Prostě jsem si tak trochu pohrály se směrem látky – mohla bych tvrdit, že to byl záměr, ale byla to spíše jediná možnost jak se vejít do látky.

Švy jsou zdůrazněné ručním ozdobným švem a zapínání jsme umotaly ze stužky.

Kostým doplňuje jednoduchá halenka z hladkého strojového hedvábí.